IMUNITA …. a to i v létě

Také patříte k těm, co úplně svou imunitu neřeší, možná jen přes zimu v období chřipek. Koupit ovoce a pár vitamínů a jede se dál:). Já do této skupiny patřila také, dokud jsem neonemocněla a nezačala se zajímat o to, jak si k biologické léčbě pomoci a tělo udržet v kondici. Vlastně mě hnala až ta šílená představa, že můžu skončit na invalidním vozíku. Myslím, že nejsem samotná, kdo začal řešit imunitu, až když se bohužel něco pokazilo.

V dnešní době, kdy je velmi důležité mít silný imunitní systém, si už na to dávám velký pozor, a svému tělu dopřávám opravdu vysoké dávky kozího kolostra. Kozí kolostrum od společnosti Betula je čistě přírodní, nenajdete v něm žádné přidané látky. V každé tobolce je jen 100% kolostrum, které je odebírané co nejdříve po porodu mláděte, tedy má vysoké množství účinných látek. Navíc nemá žádné vedlejší negativní účinky.

Tím, že kolostrum mohu užívat i při biologické léčbě tak si přírodní cestou zvyšuji svou obranyschopnost, regeneruji nervový systém a navíc mě dokáže díky přírodnímu serotoninu i zklidnit:) …to je asi u mě důvod proč ho jím ve vysokých dávkách…:)))). Je to, ale jenom zlomek toho, jak umí být prospěšné. Je vhodné nejen jako prevence ale právě také při léčbě mnoha akutních a chronických onemocnění.

Já už dnes vím, že mne „jeden pomeranč“ za rok v zimě před sezónou chřipek imunitu neposílí:), a už vůbec ne v době virů, jako je Covid. Dneska už vím, že kdybych se začala o sebe starat trošku dříve, tak by se mnou třeba ani ta RS nemusela žít:). Imunitu je třeba si udržovat a budovat silnou přes celý rok. V létě jsme zase více v přírodě, kde naše zdraví mohou ohrožovat klíšťata, komáři, apod. Pokud bude naše obranyschopnost silná, tělo se mnohem lépe vypořádá s jakýmkoli “útokem z venčí”.

Vypůjčím si trošku odborných informací o imunitním systému. Je to trošičku delší, ale důležité k pochopení, proč je „péče“ o imunitní systém tak důležitá:

Imunitní systém

 Imunitní systém vykonává nepřetržitý dohled nad celým organismem, zajišťuje jeho celistvost a stálost. Aniž bychom si to uvědomovali, zahubí denně obrovské množství mikroorganismů nebo nádorových buněk, které by nám jinak pořádně znepříjemnily život.

Imunitní systém patří spolu s nervovým a endokrinním mezi  základní, řídící systémy organismu. Jedná se o složitý komplex lymfatických orgánů a buněk, jejichž úkolem je chránit organismus před vnějším i vnitřními škodlivinami. Ty zahrnují nejen patogenní mikroorganismy (např. bakterie, viry) a jejich toxiny, ale také vlastní odumřelé nebo nádorově změněné buňky.

Základem správného fungování imunitního systému je jeho schopnost rozpoznávat vlastní a cizorodé struktury. Látky, které imunitní systém rozpoznává jako cizí a vytváří vůči nim protilátky, se označují jako antigeny. Antigenem mohou být celé mikroorganismy nebo jejich produkty, struktury, které jsou umístěné např. pouze na povrchu cizorodých mikroorganismů, ale také tkáně jiných jedinců (např. složky cizí krve, transplantované orgány).

Když imunitní systém nefunguje, jak má

 Imunitní systém může být postižen jak ve smyslu jeho nedostatečného fungování, tak ve smyslu vystupňovaných nebo patologických imunitních reakcí vedoucí k rozvoji alergií nebo autoimunitních onemocnění.

Snížená obranyschopnost organismu, tzv. imunodeficience, se projevuje zvýšenou náchylností k infekcím a někdy také vyšším výskytem nádorů. Může být vrozená, tedy podmíněná genetickou poruchou některé ze složek imunitního systému, nebo získaná např. nedostatečnou výživou, působením škodlivin z vnějšího prostředí nebo v souvislosti s primárním nemocněním.

Pokud imunitní systém reaguje vůči strukturám vlastního organismu, rozvíjí se autoimunitní onemocnění. To může postihnout pouze některé buňky (např. autoimunitní hemolytická anémie postihující červené krvinky; diabetes mellitus I. typu, kdy dochází k zániku buněk slinivky břišní, které produkují inzulín) či orgány (např. Crohnova choroba postihující stěnu střeva, chronická gastritida zasahující žaludeční sliznici) nebo více struktur napříč organismem (např. revmatoidní artritida zasahující klouby, kůži, ledviny srdce, apod.).

Nepřiměřenou reakcí imunitního systému na látky, které se běžně vyskytují kolem nás (např. pyly, některé potraviny) je alergie. Projevy alergie se liší v závislosti na její tíži u konkrétního jedince či alergenu, jenž ji vyvolává, nebo dle místa jeho vstupu do organismu. Příčiny vzniku alergie i autoimunitních onemocnění kombinují genetické predispozice s faktory vnějšího prostředí. Spouštěčem autoimunitního onemocnění pak často bývá nějaká infekce. Tu imunitní systém sice potlačí, ale může při ní dojít k aktivaci patologických mechanismů působících následně proti vlastním strukturám.

Imunitní systém je základ našeho zdraví, starejme se tedy o něj co nejlépe po celý rok, je to opravdu to nejdůležitější co máme.

Krásný den všem,

Vaše Colostrium